Štěnice domácí (Cimex lectularius)

někdy také štěnice postelní, je noční hmyz parazitující na lidech, živící se především lidskou krví.

štěnice domácíZákladní morfologie a biologie štěnice domácí

Dospělé štěnice mají oválné žlutohnědé nebo červenohnědé tělo (velikosti do 5 mm), nymfy jsou slámově zbarvené velikost cca 1,3 mm). Tykadla mají čtyři články. Nemají křídla. Proměna nedokonalá. Živí se pouze krví, kterou sají na lidech, ale mohou sát i na psech, kočkách a ptácích v klecích. Žijí 1 až 1,5 roku a jsou pověstné tím, že dokáží hladovět několik měsíců. Vyskytuje se pouze v pravidelně obývaných lidských obydlích.

Vývojová stádia: vajíčko – nymfa (5. stádií, každé se musí nasát krve, aby jejich vývoj pokračoval) – dospělec (samice, samec).

Vývoj od vajíčka do vajíčka trvá při teplotě 23-25 °C 30 – 50 dní.

Po dosažení pohlavní dospělosti mohou klást vajíčka – dosažení pohlavní dospělosti je závislé na teplotě okolí (při teplotě kolem 23°C je to asi 62 dní, při teplotě 18°C 125 dní). Podobná závislost platí i pro odolnost k hladovění (při 23°C vydrží štěnice hladovět 70 – 136 dní, při 18°C pak 143 – 260 dní).

Vajíčka kladou samičky v úkrytech a přilepují je k podkladu sekretem. Za jeden den nakladou až 12 vajíček, za celý život pak od 200 do 500 vajíček (údaje se různí).

Štěnice jsou gregarický hmyz (tzn. hmyz, který se sdružuje), proto ve vhodných úkrytech zakládají kolonie. Tyto kolonie jsou dobře dohledatelné podle tmavých výkalů štěnic, svleček (exuvií) a světlých vajíček, které se hromadí v jejich okolí. Při vyrušení (otřesy, ostřejší světlo, aplikace insekticidů) tyto kolonie opouštějí.

Štěnice vyhledává hostitele (člověka) pomocí tepelných senzorů na vzdálenost 1,5 – 6 metrů (dostupné zdroje se rozcházejí). Krev sají v noci, ve dne jsou v úkrytech. Při velmi vysokém stupni zamoření jsou však i přes den na volně přístupných místech (stěny, nábytek, rámy oken apod.) Štěnice není světloplachá – nevadí jí běžné denní světlo ani běžné umělé osvětlení. Bodají hlavně na odhalených (nepřikrytých) částech těla; pod peřinou nebo pod oděvem zpravidla ne.

Při vpichu vstříkne do rány anestetikum, takže kousnutí nebolí; zánět (zarudnutí a svědivost) se objeví až později. Uvádí se, že pokud člověk nikdy dříve nepřišel se štěnicemi do kontaktu (nebyl pokousán), objeví se mu první reakce až po týdnu po pokousání. Poté se objevuje cca po osmi hodinách od pokousání.

Dospělá štěnice se pohybuje rychlostí cca 1m / min; nymfy 20cm / min. Lezou hlavně po drsných plochách, na skle nebo plechu se neudrží. Při vyrušení spadnou – není však pravda, že se takto cíleně dostávají do blízkosti člověka. Sání trvá 5 – 20 minut dle vývojového stádia. Sání štěnic vyvolává dosti značné kožní reakce a vznik tzv. cimikózy, která bývá velmi často praktickými lékaři zaměňována za reakci na kyselé a podobné vyrážky a tím zůstává pravý původ déle neodhalen. Interval sání krve je závislý na teplotě (při teplotě 18 – 20°C jedenkrát za 7-10 dní; při teplotě 25°C jedenkrát za 3 – 4 dny), v době mezi sáním jsou v úkrytu. Při teplotě 16 °C přestávají být aktivní.

Vědci studovali genetickou rozmanitost štěnic v budovách a zjistili, že je natolik malá, že v některých případech štěnice, které zamořily celý dům, pocházejí od jediné samičky! Tito příbuzní se dál a dál kříží mezi sebou – některé takto příbuzné populace už vytvořily 70 generací – a zjevně se to nijak negativně neodráží na jejich zdraví, zatímco u jiných živočichů by takto rozsáhlé příbuzenské křížení vedlo k závažným mutacím, které by nakonec znamenaly pro tyto populace záhubu. Pro štěnice a také šváby to však evidentně není problém – což také může vysvětlit, proč se dokáží tak rychle šířit a množit.

V posledních letech jejich výskyt CELOSVĚTOVĚ narůstá a to v řádech stovek % ročně.

Přenos choroboplodných zárodků z člověka na člověka nebyl u štěnice domácí prokázán. Nedávno vyšel článek (k přečtení zde) o novém výzkumu kanadských vědců, který prokazuje, že v těle štěnic byly nalezeny bakterie odolné vůči antibiotikům, ale nebylo prokázáno jejich šíření na další „oběti“ pokousání.

Nejčastější místa úkrytů štěnic v bytech

  • záhyby povlečení
  • matrace, čalounění – ve švech
  • konstrukce postelí, sedacích souprav, křesel – štěrbiny, díry
  • nábytek – štěrbiny, díry, zásuvky stolu
  • zdivo – praskliny, štěrbiny, díry po hmoždinkách apod.
  • obložení zdí a stropu, odchlípnuté tapety
  • rámy obrazu a zrcadel, plakáty na zdech, poličky na zdech
  • podlahové lišty, okraje koberců
  • knihy, telefonní seznamy apod. – mezi stránkami, ve hřbetu
  • průchody teplovodních a elektrických rozvodu, zásuvky, lišty el.
  • rozvodů
  • mezi prádlem a oblečením
  • v pelíšcích domácích zvířat

Nejčastější místa výskytu

  • byty
  • ubytovací zařízení (hotely, hostely, motely, ubytovny)
  • byl zjištěn výskyt v lůžkových vlacích, letadlech, lodích

Vliv štěnic na člověka

  • imunitní reakce v místech bodnutí (svědění, kožní podráždění, zduřeniny)
  • psychický stres, pocit nespokojenosti, nespavost
  • ostrakismus – pocit vyloučení ze společnosti (neznalí lidé – česká společnost obecně – považují výskyt štěnic za projev nepořádku v bytě, sociálního nepřizpůsobení, zanedbání osobní hygieny a k lidem, kteří štěnice mají, přistupují s nedůvěrou a udržují si v jednání odstup, mnozí jsou přesvědčeni o tom, že lidé mohou štěnice přenášet na sobě, stejně jako blechy nebo vši)

U osob, které se s výskytem štěnic setkaly poprvé se typická kožní reakce objevuje se zpožděním, až po proběhlé imunizaci (alergizaci), která trvá necelý týden. Po této době se pak najednou během několika hodin objeví typické červeně svědivé pupínky v každém místě sání. Intenzita „kopřivky“ je tedy závislá na celkovém počtu sání v průběhu celého týdne. Většina lidí (cca 60%) nemá žádné kožní reakce na pobodání štěnicemi. U již imunizovaných osob se typická kožní reakce na místě sání objevuje do několika hodin.

Proti svědění se doporučují různé byliny, jako je máta, levandule, černý pepř, červená paprika aj. Některé další úlevné prostředky: přidejte sůl nebo lžičku jedlé sody do sklenice s vodou a aplikujte na infikované oblasti. Podobně působí i kamenec do vody. Použití ledu na infikované oblasti je další účinnou léčbou.

Vzhledem k výše popsaným příznakům (kopřivka), může být výskyt štěnic zpočátku nepozorován a výskyt kožních problému není se štěnicemi vůbec spojován. V mnoha případech je pak pacient léčen na tyto kožní problémy, protože ne všichni lékaři si výskyt kopřivky spojí s možným výskytem štěnic. Během této doby „léčení“ pak dochází k množení štěnic a jejich výskyt je zpravidla zjištěn až při vyšším výskytu, kdy je již byt zamořen. Z praxe – výskyt štěnic ve škole v přírodě (prosinec). Po návratu ze školy v přírodě byl přibližně do 1,5 měsíce opakovaný výskyt cimikózy u žáka, který se školy v přírodě zúčastnil. „Léčen“ na kožní problémy po dobu 4 měsíců – výskyt štěnic byl zjištěn až při celkovém zamoření bytu… v květnu.

Šíření štěnic

  • s nábytkem (nákup použitého nábytku, darování nepotřebného nábytku od souseda apod.)
  • v zavazadlech (zvláště z ubytovacích zařízení)
  • přelézáním po fasádách – léto (někteří odborníci spíše vylučují)
  • přelézáním kolem prostupu zdiva mezi jednotlivými byty v domě
  • navštěvováním kamarádů a příbuzných (může se objevit v kabelce, kočárku, oblečení apod.)
  • štěnice se zpravidla nepohybuje stoupačkami v panelových domech

Jak se bránit proti zavlečení štěnic do bytu

  • důkladná kontrola zavazadel při návratu z cest (zejména při ubytování v hotelech, motelech, ubytovnách)
  • důkladná kontrola darovaného nábytku nebo staršího vyzískaného nábytku
  • v případě opakovaných kožních problému provést důkladnou prohlídku nábytku a celého bytu – viz výše
  • v činžovních domech centrálně vytápěných lze doporučit utěsnění prostupu rozvodu tepla stálopružnými tmely

Prevence aktivního šíření je nemožná. Jediná možnost je sledování výskytu štěnic v okolních bytech a pokojích hotelů.
Základní pravidlo prevence: včasné zjištění a rychlé provedení profesionálního zásahu odbornou firmou.


Jak postupovat při objevení štěnic v bytě

Zjistíme-li výskyt štěnic v ubytovacím zařízení (hotely, ubytovny apod.) oznámíme tuto skutečnost provozovateli objektu. Po návratu do místa bydliště je pak třeba neprodleně provést důkladnou prohlídku zavazadel – při objevení jednotlivé štěnice lze tuto likvidovat mechanicky nebo chemicky (spray). Prádlo vyprat na 60°C nebo vyvařit.

Pořízení nového nebo staršího nábytku – nejlépe ještě před dovezením do bytu, případně ihned po něm, provedeme prohlídku matrací, čalounění a konstrukce – při nalezení štěnice, nymfy, vajíček nebo trusu kontaktujte odbornou firmu pro provedení zásahu – nepoužívejte komerční přípravky z drogerií, zpravidla nemají potřebnou účinnost a dlouhodobou ochranu jako profesionální přípravky odborných firem.

Objevíme-li štěnice v bytě, zejména u míst, kde spíme a odpočíváme (postele, sedací soupravy, gauče, křesla) nebo jinde a současně již máme kožní problémy, je byt pravděpodobně již štěnicemi zamořen. V tomto případě je jediná možnost kontaktovat odbornou firmu, která provede prohlídku bytu a v případě nálezu štěnic vypracuje cenovou nabídku zásahu. Případně vlastními silami prohlédneme celý byt a při zjištěném výskytu v popsaných místech informujeme vlastníka objektu (případně samosprávu domu, společenství vlastníků, bytové družstvo apod.) a požádáme jej o objednání zásahu u odborné firmy, aby se předešlo plošnému zamoření domu.

V případě plošného zamoření bytu je zpravidla již pozdě na svépomocný zásah a je nutné se obrátit na profesionální firmu, zabývající se hubením štěnic. Štěnice není zpravidla možné vyhubit svépomocí bez zásahu odborné firmy, specializující se na štěnice.

Aplikaci postřiku je nutné nejméně dvakrát i vícekrát opakovat v několikadenních intervalech. Žádný postřik ani dýmovnice nejsou schopny zahubit vajíčka, působí pouze na již vylíhnuté jedince.

Cílem zákroku je úplné vyhubení štěnic v ošetřovaném prostoru.